Více než tisíc lidí si v Minsku v rámci opozičních oslav svátku zemřelých (tzv. Dziady – Dědy) a piety v Kuropatech připomnělo desítky tisíc obětí stalinských represí.

Opoziční Konzervativní křesťanská strana Běloruské lidové fronty (PKCh-BNF) každý rok na přelomu října a listopadu organizuje pochod z centra Minsku do Kuropat ležících u obchvatu na kraji města. Víkendový pochod, který povolily úřady, se odbyl bez problémů. Účastníci nesli kříže a historické bílo-červeno-bílé vlajky, které současný režim neuznává.

Pochodu se účastnila hlavně mládež, mimo jiné i oficiálně nezaregistrované organizace Małady Front a Mladé Bělorusko. Přišli také vůdčí osobnosti opozice a potenciální kandidáti v prezidentských volbách: lídr hnutí Evropské Bělorusko Andrej Sannikaŭ a místopředseda strany Běloruské lidová fronta Ryhor Kastusiaŭ.

Symbolický den

„Vždy slavím tento den a pokud jsem v Minsku, chodím na tento pochod. To, že jdeme do Kuropat, je symbolické. Je to ta část historie, kterou nám tajili, kterou se komunisté snažili vymazat“, řekl Sannikaŭ, který připomněl, že na konci 80. let „začala obroda Běloruska“, když se právě tehdy „lidé dozvěděli pravdu o Kuropatech“.

„Pro mne je to den smutku, den vzdání holdu těm, kteří ve své době bránili Bělorusko, bránili nezávislost – ale také do jisté míry svátek. Nacházíme se zde pod bílo-červeno-bílými vlajkami a pod vlajkami Evropské unie“, dodal Kastusiaŭ.

Oslavy od roku 1988

Šéf minské organizace PKCh-BNF Viktar Ivaškěvič připomněl, že první oslavy svátku Dědů v roce 1988 organizovaly neformální spolky Tałaka a Tutejšyja. Jejich aktivisté postavili první kříže v Kuropatech. „Od té doby chodím na všechny manifestace. Je to vzpomínka na předky, na svátek národní paměti a národních kořenů“, řekl Ivaškěvič.

Pochod do Kuropat dorazil po 14. hodině (13. hodině SEČ – pozn.red.). Zde se pak konal míting, který probíhal asi hodinu. Byl na něm přečten dopis šéfa PKCh-BNF Zianona Paźniaka, který je nucen žít v emigraci. Paźniak vyzval své stoupence, aby bojkotovali prosincové prezidentské volby, které označil za „temné hlasování“. Obvinil zároveň současný režim, že „brání ty, kteří provedli zločiny“ v Kuropatech.

Účastníci mítingu nesli transparenty. Jeden z nich hlásal: „Běloruská solidarita – odpor vůči ruské okupaci“, jiný vyzýval k uctění obětí v Kuropatech. Jeden z lídrů BKCh-BNF Jury Běleńki přečet jména devíti smrtelných obětí nedávné havárie ve fabrice Pinskdrev v Piňsku. Jejich památka byla uctěna minutou ticha.

Bez milice, ale s KGB

Manifestace se odbyla bez intervence milice. Podle mínění účastníku ale akci pozorovalo více příslušníků KGB než je obvykle. Všichni byli oblečeni v civilu.

Podle Běloruských historiků v letech 1939 – 1941 bylo v Kuropatech zavražděno podle různých odhadů od 30 do 250 tisíc lidí. Historik Ihar Kuźněcaŭ předpokládá, že obětí bylo okolo 150 tisíc. Současně připomněl, že exhumace byla provedena maximálně u 5 procent hrobů. V roce 1989 parlament tehdy ještě sovětského Běloruska Kuropaty prohlásil za památník obětí stalinských represí.

-SB-