Evropský parlament podpořil prodloužení sankcí vůči Bělorusku. Europoslanci počítají, že tak donutí běloruský režim k demokratickým reformám. Platnost sankcí zároveň zůstává pozastavena a v plánu jsou další ústupky, i když kritika na adresu Lukašenka stále sílí.

Úplné zrušení sankcí bude podle europoslanců možné, pokud běloruský režim v průběhu nejbližšího roku provede „výrazné a důležité postupy v cestě k demokratizaci země“.

Vízové sankce zaváděné postupně již od roku 2004 v reakci na zfalšované ústavní referendum, které Lukašenkovi umožnilo zůstat u vlády, byly pozastaveny v říjnu. EU si od tohoto kroku slibuje, že bude Lukašenka motivovat k reformám. Evropský parlament nyní vyjádřil přesvědčení, že i přes tento ústupek není žádný jednoznačný pokrok vidět. Existuje naopak dlouhý seznam kritiky proti režimu Lukašenka.

Evropský parlament mimo jiné očekává reformy mediálního práva a umožnění fungování nezávislých médií, zajištění svobody sdružování a shromažďování, povolení registrace politických stran a organizací a garanci svobody vyznání náboženským společenstvím jiným, než je pravoslavná církev.

Další kritika se nese kvůli znemožnění fungování organizací, které v Bělorusku již působí, například cestou zvyšování nájmu (jako v případě Běloruské lidové fronty), nebo pomocí nezákonného zdanění projektů realizovaných díky prostředkům EU (jako v případě Běloruského helsinského výboru), kvůli politické šikaně, jako v případě Taciany Šapućky vyloučené z univerzity za účast na fóru občanské spolčenosti v rámci Východního partnerství, jež se konalo v listopadu v Bruselu, kvůli pronásledování studentů za údajné vyhýbání se vojenské službě a kvůli nuceným odvodům do armády, které je aplikováno v případě mladých opozičních aktivistů. To poslední Evropský parlament označil za „rovnocené braní rukojmí státem“.

Evropský parlament připomíná, že v Bělorusku stále probíhají represe proti politickým protivníkům, je odmítána registrace politických stran (Běloruská křesťanská demokracie), nevládních organizací (Viasna) a nezávislých médií (Běłsat) a stále jsou v Bělorusku vězni svědomí jako Arcjom Dubski. Europoslanci vyzvali k okamžitému propuštění pondikatelů Mikałaje Aŭtuchoviče a Uładzimira Asipěnka, kteří jsou již osm měsíců zadržováni ve vyšetřovací vazbě.

Poslanci Evropského parlamentu razantně odsoudili nedávné odmítnutí vydání vstupních víz ředitelce televize Běłsat Agnieszce Ramaszewské, profesorům Univerzity v Białystoku a poslancům kyperského a litewského parlamentu. Vyzvali také Běloruské úřady, aby zahájily nestranné vyšetřování ve věci únosů mladých opozičníků, ke kterým došlo od října do prosince tohoto roku. Europoslanci dále vyzvali k okamžitému moratoriu na vydávání a vykonávání trestu smrti. Evropský parlament také vyslovyl požadavek, aby běloruské úřady uznaly Svaz Poláků v Bělorusku vedený Andżelikou Borys.

V rámci motivace Evropský parlament Lukašenkovi vzkazuje, že reformy by ulehčily hospodářskou pomoc Bělorusku a umožnily by uzavření smluv o vízových výhodách. Europoslanci vyzvali Evropskou Komisy, aby vypracovala “přechodný plán pro Bělorusko“, ve kterém budou určené priority v feformách tak, aby po jejich přijetí bylo možné obnovit dohodu o partnerství a spolupráci mezi EU a Běloruskem, která byla v roce 1997 uložena k ledu.

V přijatém dokumentu se dostalo i na italského premiéra Silvia Berlusconiho, který v listopadu navštívil Lukašenka, přičemž si nenašel čas na setkání se zástupci opozice.

-SB-