Tvrdý postup běloruských úřadů proti aktivitám tamní polské menšiny způsobil v Polsku rozhořčení. Polští představitelé žádají po Bělorusku nápravu situace. Pokud se tak nestane, pak Poláci hrozí zmrazením procesu sbližování mezi EU a Běloruskem.

Běloruská milice v pondělí 15. února podle informací nezávislého zpravodajského portálu Charta '97 zadržela 40 polských aktivistů. Tři z nich byli potrestáni pěti dny ve vězení. Andżelika Borys, předsedkyně zakázané nevládní organizace Svaz Poláků v Bělorusku (ZPB), dostala pokutu jeden milion rublů (asi 6.700 Kč).

Celá situace vznikla kvůli protestům běloruských Poláků proti obsazení polského kulturního centra ve městě Ivjanec. Běloruská policie budovu v Ivjanci obsadila v úterý 9. února. Polsko reagovalo odvoláním svého velvyslance z Běloruska. O den později proběhlo veřejné shromáždění na podporu Teresy Sobol, vedoucí ivjanecké pobočky ZPB. Ta byla za své aktivity z předchozího dne obviněna a předvolána před soud. V pondělí 15. února pak byli zatčeni tři vedoucí členové ZPB, když cestovali na soudní slyšení Teresy Sobol.

Na tento incident a jeho následky upozorňuje Polsko a varuje, že zmrazí proces sbližování Běloruska a EU. Náš severní soused přitom tento proces dlouhodobě výrazně podporuje.

Náměstek polského ministra zahraničí Andrzej Kremer v pondělí podle britských Financial Times (FT) varoval, že pokud běloruské úřady represivní aktivity vůči polské menšině neukončí, mohlo by to pro Bělorusko znamenat izolaci od EU. Radosław Sikorski, polský ministr zahraničí, se podle informací FT v pátek ve Varšavě sešel se svým běloruským protějškem Sergeiem Martynovem. V rozhovoru Sikorski naznačil, že podobné aktivity Běloruska by mohly mít nepříjemné následky.

Polský premiér Donald Tusk k tomu uvedl: „ Je nanejvýš důležité, aby EU označila represe vůči etnickým menšinám (…) a nevládním organizacím jako nepřijatelné.“

Předseda Evropského parlamentu, Polák Jerzy Buzek, na pondělní (15. února) tiskové konferenci prohlásil, že Bělorusko porušuje principy Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) a dodal: „Běloruští představitelé si musí uvědomit, nakolik jejich země může z dobrých vztahů s EU profitovat a nakolik může tratit, pokud bude porušovat demokratické principy.“

Buzek uvedenou akci proti ZPB chápe jako útok na celou demokratickou opozici v Bělorusku. „Je to porušení lidských práv, práv menšin a narušení svobody nevládních organizací,“ dodal předseda EP. Příští týden (25.-27. února) se do Běloruska vypraví komise Evropského parlamentu, jejímž úkolem bude „zjistit fakta“.

Na úterním setkání s významnou osobností běloruské opozice Alexandrem Milinkievičem pak Buzek podle deníku EUobserver.com uvedl, že by celá záležitost mohla ohrozit finanční podporu Unie Bělorusku. Dodal, že EU může Bělorusku případně pomoct při žádostech o půjčku od Mezinárodního měnového fondu (MMF), Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD) nebo Evropské komise.

„Ministryně zahraničí EU“, baronka Catherine Ashton, k incidentu uvedla: „Jsem zklamaná nedávným zatčením 40 členů Svazu Poláků v Bělorusku a dalších představitelů běloruské občanské společnosti.“ Dále uvedla, že postup běloruské státní moci může negativně ovlivnit účast této poslední evropské diktatury ve Východním partnerství. To by ztížilo Lukašenkovu snahu o ekonomické (a politické) sblížení s EU.

Proces sbližování Běloruska s EU se zintenzivnil poté, co Rusko začalo požadovat zvýšení výkupní ceny zemního plynu. Běloruská ekonomika ale není v nejlepší kondici, a Lukašenko proto začal hledat možnosti, jak běloruské hospodářství povzbudit. Výsledkem jednání s EU je například Východní partnerství.

Polská menšina v Bělorusku čítá asi 400 tisíc osob, což je téměř pět procent z deseti milionů běloruských občanů. Organizace běloruských Poláků se před pěti lety rozštěpila na dvě skupiny. Loajální část v Bělorusku oficiálně působí, ZPB je ale momentálně ilegální.

Zdroj: EurActiv.cz (http://www.euractiv.cz/)
Redakčně opraveno