Hlava běloruského státu 23. července podepsala zákon "O pravidlech běloruského pravopisu a interpunkce". 24. června byl tento zákon ve druhém čtení přijat horní komorou běloruského parlamentu, a 28. června ho schválil Sovět republiky.

Zákon má vstoupit v platnost 1. září 2010. Podle zákona mají "státní orgány, jiné organizace, občané Republiky Bělorusko, stejně jako cizí občané a osoby bez státního občanství, jež trvale nebo dočasně pobývají na území Republiky Bělorusko, povinnost řídit se pravidly běloruského pravopisu a interpunkce, stanovenými tímto zákonem, ve všech sférách a případech užití běloruského spisovného jazyka".

Zákonem "O pravidlech běloruského pravopisu a interpunkce" nařízená nová redakce pravidel byla do posledni chvíle předmětem diskusí a oprav (opravy byly do textu pravidel vnášeny od roku 1999, kdy pracovní skupina v čele s akademikem Alaksandrem Padłužným zveřejnila první verzi nové redakce "Pravidel pravopisu a interpunkce").

Iniciátoři revize sovětského pravopisného standardu dosud v tisku nepublikovali plný výčet všech zaváděných změn a oprav.

Z jednotlivých článků a diskusí je známo zejména, že se v nové redakci oficiálního standardu běloruského pravopisu:

ruší výjimky v psaní "я" v číslovkách a odvozených slovech (např. дзявяты, васямнаццаць, дзясятка);

provádí částečné zjednodušení pravopisu "ў": "ў" se nyní objevuje i na první pozici u přejatých slov (např. ва ўніверсітэт, для ўніята);

při zachování hiátu samohlásek uskutečňuje akání v poslední pozici u přejatých slov (např. адажыа, радэа, трыа, Медэа, Токіа, ale beze změny радыё);

provádí akání v koncovkách -эль, -эр přejatých slov (např. катар, лідар, ордар, унтар);

zavádí psaní s velkým začátečním písmenem slov nebo slovních spojení, jež jsou oficiálními názvy osoby, jež zaujímá vysokou státní nebo církevní funkci (např. Прэзыдэнт Рэспублікі Беларусь, Прэм’ер-міністр Рэспублікі, Старшыня Савета Рэспублікі Нацыянальнага сходу Рэспублікі Беларусь, Мітрапаліт Мінскі і Слуцкі, Патрыяршы Экзарх усяе Беларусі);

s velkým začátečním písmenem se bude psát slovo Bůh ve významu nejvyššího božstva (stejně jako slova odvozená), a všechna slova v názvech zakladatelů náboženských učení, stejně jako biblických postav (např. Сьвяты Павел);

s velkým začátečním písmenem se budou psát též názvy zásadních státních dokumentů (např. Закон Рэспублікі Беларусь, Указ Прэзыдэнта Рэспублікі Беларусь).

* * *

U. Zdanovič: "Všechny periodika i knihy musí tento pravopis respektovat".

Na konci února, když byl projekt zákona "O pravidlech pravopisu a interpunkce" připraven k posouzení ve druhém čtení, vyložil předseda komise pro vzdělání, kulturu, vědu a vědecko-technický pokrok při Sněmovně reprezentantů Uładzimier Zdanovič, proč podle něj je nyní obzvlášť zapotřebí přísná regulace písemné formy spisovné běloruštiny: jen tak, a ne jinak: za současného ignorování reálných pravopisných standardů. Stále větší množství lidí, nejen odborníků, ale dokonce i obyčejných prostých lidí, kteří užívají běloruštinu, dochází k závěru, že když existuje několik variantních forem psaní jednoho slova, několik variant pravopisu, výsledkem je nakonec rozpad jazyka. Pro představu si uveďme biblický příběh o babylónské věži, jejímž stavitelům Bůh zmátl jazyky, což způsobilo, že věž zůstala nedostavěná. Dokonce se zřítila. To se může stát i s naším běloruským jazykem. Obzvlášť negativní vliv to má na vztah mládeže, jež si jazyk teprve osvojuje, k běloruštině. Různé varianty psaní v různých publikacích vyvolávají v hlavách mládeže zmatek. Proto je třeba dojít k jednotným pravidlům, pravidlům běloruského pravopisu a interpunkce. To je zřejmě důvod, proč jsou nová pravidla zaváděna formou zákona, a ne prostě nařízením vlády.

Iniciátoři přijetí zákona "O pravidlech pravopisu a interpunkce" zdůrazňují, že jim jde o to, aby jazyk byl stabilní. Opakuje se myšlenka, že prostřednictvím koexistence různých variant pravopisu dochází k rozpadu spisovného jazyka.

24. června, dne, kdy byl zákon "O pravidlech pravopisu a interpunkce" ve druhém čtení přijat horní komorou, okomentoval situaci ve vysílání Radyjo Svaboda jazykovědec, pedagog a jeden z autorů příručky "Biełaruski klasičny pravapis", Źmicier Saŭka:

"Při výkladu o stabilitě jazyka pletou dva momenty. Jedním z nich je pravopisná stabilita konkrétního standardu. Bohužel, právě poslanci zapříčinili situaci, při které už máme dvě varianty v rámci jednoho pravopisného standardu: oficiálního pravopisu. Pokud mají na mysli to, že právě "taraškievice" (běloruský předválečný pravopis, původně odvozený od školní gramatiky vilenského Bělorusa B. Taraškieviče - poznámka překladatele) narušuje jednotu běloruštiny, chtěl bych jim říci následující: "taraškievice" byla prvním standardem. A absolutně nezávisle na tom, zda kdo píše "taraškievicí", nebo nepíše, ať ji toleruje či netoleruje, je to fakt z historie jazyka, který nelze popírat.

Tak tedy obránci jednoty pravopisných norem odvádí rozhovor směrem, jenž je pro ně výhodný, a ignorují přitom očividná fakta: z jedné strany mluví o stabilitě pravopisu, z druhé strany ho destabilizují.

Například deník Źviazda (běloruské státní noviny, nejvydávanější běloruskojazyčné periodikum - poznámka překladatele), de facto již dávno narušují oficiální standard. Nedlouho po roce 2000 byl Institutem jazykovědy, vedeným akademikem A. Padłužným, vydán celý seznam změn v pravopise, jež se začaly více či méně důsledně uskutečňovat v jazyce novin Źviazda.

Od loňského roku se úsilím Ministerstva školství začaly určité změny v pravopise objevovat v metodických doporučeních pro učitele, což je uvádí ve zmatek. Jinak řečeno, pomalý rozpad jazyka není dílem těch lidí, kteří užívají "taraškievici", neboť tito lidé stejně nemají do státních vydavatelství přístup, což ukazuje, že "taraškievice" sotva může být hrozbou.

Faktem destabilizace je právě Institut jazykovědy v osobě svého šéfa, jehož linii nyní uskutečňuje, jakkoliv hrozně to zní, Ministerstvo školství v osobě Viktara Jiŭčankava, poradce ministra školství. To jsou jména lidí, kteří reálně podkopávali a podkopávají tuto stabilitu a dělají všechno proto, aby pravopis ztratil konkrétní obrysy. Výsledkem je destabilizace situace v oblasti vzdělávání a v té zúžené sféře užívání oficiální verze běloruského jazyka, jež se ještě stále nachází pod kontrolou státu."

Doktor filologie, profesor Hienadź Cychun byl členem státní komise pro pravopisnou reformu, vedené Nilem Hilevičem, jež existovala v první polovině 90. let. Její členové přišli v roce 1994 k závěru, že změny v současné pravopisné normě nejsou nyní na místě. Podle názoru profesora Cychuna nepřináší nová redakce oficiálního pravopisu podstatné změny. A cíl přijetí zákona má podle Cychuna k vědeckému daleko.

"Je možné, že je namířen proti užívání "taraškievice", ale myslím, že to s jazykovědou bezprostředně nesouvisí. Jsou to jakési hrátky spíše byrokratické, než vědecké povahy."

Připomeňme, že podle zákona, uveřejněného na stránkách deníku Źviazda;, jsou: "státní orgány, jiné organizace, občané Republiky Bělorusko, stejně jako cizí občané a osoby bez státního občanství, jež trvale nebo dočasně pobývají na území Republiky Bělorusko, povinnost řídit se pravidly běloruského pravopisu a interpunkce, stanovenými tímto zákonem, ve všech sférách a případech užití běloruského spisovného jazyka".

Autor: Juraś Bušlakoŭ
Převzato z http://www.svaboda.org