Bělorusko se vrací k privatizaci, kterou v roce 1996 přerušila změna politického systému. Už v loňském roce tamní vláda rozjela tříletý privatizační plán, během něhož chce prodat podíly v převážně průmyslových a dopravních podnicích. Šanci by měly dostat i české firmy.

Ty se ale k investicím v Bělorusku příliš nehrnou. Ve vzduchu jsou totiž stále cítit obavy z autokratického politického systému Alexandra Lukašenka nebo složitého podnikatelského prostředí.

Pro většinu českých podnikatelů je situace na trhu v zemi, která bývá označována za poslední diktaturu v Evropě, stále nepřehledná. „Zásadním momentem je to neznámo, které tam je a že není ještě tak, řekl bych, rozšířený způsob investování do této konkrétní oblasti," vysvětluje partner advokátní kanceláře PRK Partners Jan Kohout.

Tato slova potvrzují i zástupci Běloruska. Podle nich se zahraniční společnosti obávají, zda jsou jejich investice dostatečně právně ochráněné. V Bělorusku totiž není vyloučené vyvlastnění podniku. "Nestává se často, že by se přezkoumávaly dřívější privatizace a nějakým způsobem by se zpátky vyvlastňovalo to, co už se zprivatizovalo. Navíc jsou tu i mezinárodní úmluvy na ochranu investic. Přesto, kdyby došlo k vyvlastnění, tak existuje princip náhrady a ta náhrada bude včasná a odpovídající hodnotě vyvlastněného majetku," uklidňuje běličský právník Dzianis Aleinikaŭ.

Pomalu, ale jistě...

O nepřipravenosti privatizace svědčí i to, že běloruské úřady neví, jaké výnosy z privatizace chtějí nebo si nevedou žebříček zahraničních investorů, kteří už v zemi působí. Přesto zájem zahraničních investorů o Bělorusko roste. Podle analytika Asociace pro mezinárodní otázky Karla Svobody jsou ale stále opatrní a nehrnou se k investování miliardových částek.

Konkrétní čísla z poslední doby naznačují, že se vazby běloruské ekonomika s tou světovou prohlubují. Zvyšuje se také vzájemný obrat České republiky a Běloruska. Loni činil rekordních čtyři sta milionů dolarů, což bylo o deset procent víc než v roce 2007.

Zdroj: ČT24.cz