„Poslední plynovou válku nikdo nevyhrál. Jsou pouze poražení. Bělorusko i Rusko si navíc skazily pověst na Západě“, říká Jarasłaŭ Ramaňčuk, ekonom a kandidát na prezidenta Běloruska za Sjednocenou občanskou stranu.

„Bělorusko dokázalo, že není tranzitní zemí, které je možné důvěřovat. Rusko ukázalo, že není schopné civilizovaně vyřešit základní problémy a k dosažení svých zájmů je schopné vyvolat konflikt.

Pokud jde o bělorusko-ruské vztahy, tak plynová válka dokázala, že Bělorusko ještě nerezignovalo ze strategie využívání levnější energie a Rusko i nadál trvá na myšlence integrace postsověckého prostoru pomocí celní unie nebo svazového státu.

Katalizátorem konfliktu bylo odmítnutí Běloruska podepsat smlouvu o celní unii s Ruskem. K tomu se přidává kontext blížící se předvolební prezidentské kampaně, protože Lukašenko chce dokázat, že jeho politika je efektivní. A k tomu jsou potřebné levné ruské energetické suroviny. Válka vypukla nyní, protože Gazprom se chtěl vyhnout obvinění, že bere Bělorusům plyn v zimě. To ale neznamená, že to nemůže udělat.

Rusko a Kazachstán od 1. července vstupují do celní unie. Bělorusko k ní pravděpodobně nepřistoupí. Opět bude uzavřena rusko-běloruská celní hranice a běloruské výrobky budou podléhat celní kontrole. Objeví se velmi vážný problém přizpůsobení běloruského zboží novým podmínkám, čili jeho přiblížení ruským standardům, zvýšení konkurence atd. A s tím si Bělorusko nemusí poradit. Nevěřím, že ze strany Běloruska dojde k brzké ratifikaci smlouvy o celní unii. A vypadá to, že Rusko nechce o ropě a plynu diskutovat. Podepsání smlouvy o celní unii podle ruských podmínek bude pro Lukašenka prohrou. Proto v nádcházející předvolební kampani bude používat argumenty, že brání nezávislost Běloruska nejen před nebezpečím přicházejícím ze Západu, ale také z Ruska.

-SB-