Představitelé běloruské opozice Sjednocených demokratických sil (SDS) uspořádali dne 30. března 2009 na půdě organizace IPB pracující pod velvyslanectvím Německa v Bělorusku "Protikrizové fórum". Na dokumentu a závěrech, směřující k překonání dopadů finančně-ekonomické krize v Bělorusku (BY), se shodli všichni představitelé politické opozice v SDS, kteří se fóra zúčastnili.

V dokumentu se konstatují staronové příčiny dnešní ekonomické situace v BY. Jedna z nich poukazuje na fakt, že krize v BY existuje již řadu let. Pouze dotační politika RU u cen dodávek plynu a ropy spolu s příznivou celosvětovou konjunkturou v petrochemii v uplynulých letech umožnily v BY udržovat při životě nereálný model sovětské ekonomiky.

Již však s prvním navýšením cen v roce 2007 se deficit běžného účtu platební bilance za rok 2007 zdvojnásobil. Tato tendence pokračuje spolu s rekordním nárůstem zbožového deficitu v zahraničním obchodě, který se rovněž za první dva měsíce roku 2009 zdvojnásobil oproti stejnému období roku 2008 (– 1,1 mld. USD oproti – 0,4 mld. USD za 1 – 2/2008).

Vývoz za leden až únor 2009 klesl téměř o 50 % (47,8 %) a dovoz o 32,1 %, což de facto znamená, že rostou skladové zásoby a pokračuje výroba produkce, kterou nikdo nekupuje. Z celkové výše skladových zásob (1,7 mld. euro) polovina připadá na strojírenství a hutnictví. V roce 2008 nebylo z celkového objemu průmyslové výroby (33,9 mld. euro) realizováno 35 %.

Nevyřešená otázka ceny dodávek ruského plynu v roce 2009, která se má podle běloruské strany pohybovat okolo 150 USD za 1000 m³ a RU požaduje 210 USD, vede k dalšímu tlaku na již tak nízké devizové rezervy BY a zvyšování politického napětí.

Za ním se bezesporu skrývá běloruské uznání Jižní Osetie a Abcházie, na které tlačí Rusko, ale prezidentu A. Lukašenkovi slouží k manévrování a blufování při jednáních jak s ruským partnerem, tak partnery z EU. Nejspíše lze očekávat, že k uznání dojde ale až po květnovém summitu v Praze a potvrzení BY v programu Východního partnerství, čímž se Lukašenkovi znovu rozšíří možnosti pro jeho politické lavírování a upevňování vlastní moci.

Ohrožena je i likvidnost běloruských bank zejména ve vztahu k zahraničí. Dosavadní úvěry ve výši téměř 3 mld. USD z RU nestačí a kursová politika Běloruské národní banky se potýká s další nekontrolovatelnou devalvací BYR, která po oficiální 20 % devalvaci ze začátku roku 2009 vzrostla o dalších 8 %. Navíc BY bude muset začít splácet dosud přijaté úvěry.

Ani ministerstvo práce, ani oficiální organizace odborů neznají údajně stávající údaje o nezaměstnanosti. Ví se pouze že velká část podniků v BY přešla na zkrácený pracovní týden, včetně zkrácené pracovní doby. Například v Mogilevské oblasti (petrochemické závody) se tento režim týká 45 % z celkového počtu podniků.

Jedním z důvodů této politiky je rovněž nízká výše podpory v nezaměstnanosti, která činí 48 tis. BYR (12,6 euro), což představuje přibližně 20 % z oficiálně stanoveného životního minima. Hlavním důvodem je však pokračující obhajoba dosavadního ekonomického modelu prezidentem Lukašenkem. Model tržní ekonomiky považuje za „...falešný a ten, který nás přivedl do této krize“, uvedl v rozhovoru s V. Šancevym, gubernátorem Nižegorodskoj oblasti Ruska při jeho návštěvě v Minsku 31. 3. 2009.

Dokument SDS navrhuje tato protikrizová opatření:

• omezit direktivní roli státu, konkrétně zbavit ekonomické subjekty od ukazatelů hrubé výroby, objemu prodeje a investici a zásahů do cenové tvorby,
• snížit objem rozpočtových prostředků z ekonomiky na 20 %, přičemž celková výše daní, poplatků z reálného sektoru by neměla činit víc než 30 % HDP,
• zásadní změnit strukturu výdajové strany státního rozpočtu, zachovat pouze sociální položky,
• vytvořit Fond protikrizového působení,
• snížit rozpočtové výdaje státního aparátu na všech úrovních, a to nejméně o 30 % včetně moratoria na nákup aut a kancelářské techniky,
• zásadně snížit dotace neefektivních výrob,
  stanovit výši podpory v nezaměstnanosti na úrovni životního minima,
• demonopolizaci trhu s léky a zdravotnickými potřebami a zařízením a další.

Řada přijatých oficiálních opatření však nadále posiluje direktivní úlohu státu právě v ekonomice. Jak již bylo řečeno, ztrátové podniky se stále dotují, hromadně se na závodech při drasticky omezené výrobě pochopitelně snižují výplaty, ale k propouštění nedochází. Naopak stát hledá krajní východiska. Znovu se v tomto roce zvýšily sazby daní a poplatků ve sféře obchodu a služeb, kde je vysoký podíl privátního vlastnictví.

Neméně důležité zůstává, bohužel, neměnný negativní postoj A. Lukašenka k tržní ekonomice, tím spíše že program Východního partnerství má ekonomickou dimenzi. Z rozhovorů s jednotlivými představiteli SDS (A. Kazulin, M. Gleb) vyplynulo, že s případnými nově získanými finančními prostředky, a to nejen z tohoto programu, ale i z dalších úvěrů (hovoří se o přípravě úvěru pro BY od Světové banky ve výši 125 mil. USD), hodlá A. Lukašenko v předvolebním roce prezidentských voleb zalepit díry, které se nedostávají při financování sociálních dopadů nerentabilní a ztrátové ekonomiky.

Někteří z představitelů neskrývají svůj pesimismus nad realizací dokumentu SDS a jeho opatření v praxi. A prakticky většina představitelů SDS je také rozčarovaná (podle nich) bezvýchodnou politikou EU ve vztahu k A. Lukašenkovi, která mu umožňuje pokračovat v dosavadní bezperspektivní hospodářské politice.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Minsku (Bělorusko).

Zdroj: BusinessInfo.cz (http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/belorusko/protikrizove-forum-beloru...)