Na Palackého náměstí se dnes konala demonstrace za to, aby evropské země při přípravě spolupráce s Běloruskem nezapomněly zdůrazňovat nutnost demokratizace veřejného života a dodržovaní lidských práv v zemi. Na pořádek dohlíželo osm policistů, demonstrovalo zhruba 40 lidí. Protest připravily organizace Bělorusů v ČR, probíhal klidně.

Evropská unie hodlá dnes v Praze oficiálně odstartovat projekt zvaný východní partnerství s Arménií, Ázerbájdžánem, Běloruskem, Gruzií, Moldavskem a Ukrajinou. Mělo by za určitých podmínek těmto zemím umožnit uzavření takzvaných asociačních dohod s Evropskou unií. Společné prohlášení by mělo obsahovat například zmínku o dodržování lidských práv, podpoře demokratizaci, politické a bezpečnostní spolupráci a podporu tržní ekonomice.

Vztahy unie s východními sousedy patří k nejvyšším prioritám českého půlročního předsednictví v EU. Dnešní pražský summit měl být zlatým hřebem českého předsednictví, neúčastní se ho ale řada lídrů členských států unie. Pokračuje tak trend slabé účasti vrcholných politiků na akcích českého předsednictví, který začal po pádu vlády Mirka Topolánka.

V Bělorusku vládne od roku 1994 prezident Alexandr Lukašenko, který už záhy po nástupu do čela státu soustředil ve svých rukou veškerou moc. Upevňuje si ji pomocí referend a kontroverzních výnosů. Nemilosrdně také potírá opozici a na Západě je označován za posledního evropského diktátora. Evropská unie zavedla proti Bělorusku sankce. Pražského summitu se neúčastní, poslal za sebe dva zástupce.

Demonstranti v rukou drželi transparenty, na kterých bylo napsáno například Stop diktatuře či Svobodu pro politické vězně v Bělorusku. Protestující měli něco přes deset běloruských vlajek, jednu vlajku Evropské unie, Belgie a Nizozemska. S projevy vystoupili také předáci běloruské opozice Aljaksandr Kozulin, Zenon Pozňak, první prezident Běloruska Stanislav Šuškevič a prezidentka běloruské exilové vlády Ivonka Survillová.

"Běloruská opozice je pestrá, ale není veliká. Byla Lukašenkovým režimem vytlačena na naprostý okraj společnosti a sama nemá iluze o tom, že většina obyvatel země si příliš nevšímá jejích aktivit a existence," řekla ČTK Kateřina Špácová z organizace Občanské Bělorusko.

Západ se k většímu odporu proti poměrům v Bělorusku odhodlal v roce 2006 po prezidentských volbách. Tehdy se Bělorusko stalo svědkem protestů, policejní brutality, zatýkání a soudů. Za zmanipulování těchto voleb USA a EU zakázaly Lukašenkovi a jeho spolupracovníkům cestovat na Západ a unie také zmrazila aktiva běloruského vůdce a 36 dalších představitelů jeho režimu, která mají v EU. K podobnému kroku sáhl také Washington.

Zdroj: ČeskéNoviny.cz (http://www.ceskenoviny.cz/)