19. dubna se ve vesnici Dražno (okres Staryja Darohi v Minské oblasti) konalo slavnostní odhalení kříže, připomínajícího památku nevinných obyvatel, kteří byli 15. dubna 1943 vyvražděni partyzány. Pravoslavný kříž Evfrasini Polocké, nebeské patronky Běloruska, byl vztyčen poblíž katolického hřbitova vesnice, jež byla zčásti spálena a mnozí její obyvatelé byli zabiti nebo spáleni partyzány ve svých domech.

Památník zde byl umístěn z iniciativy pamětní sekce občanského sdružení "Běloruská dobrovolná společnost k ochraně historických a kulturních památek" za podpory demokratických mládežnických organizací a zástupců živnostenského hnutí.

Podle informací, které nám poskytl jeden z účastníků ceremonie, vlastivědec a novinář Viktar Chursik, spálili partyzáni 15. dubna 1943 ve vesnici Dražno 37 domů a zabili 25 nevinných obyvatel, včetně 15 žen a dětí. Jména obětí jsou uvedena na tabulce, připevněné ke kříži.

Odhalení památníku se účastnilo více než 30 lidí, včetně vesničanů a svědků tragédie. Před započetím ceremonie přijeli k hřbitovu představitelé místních úřadů, včetně příslušníků tajné služby, milice a ideologického oddělení Starodarožského okresního výkonného výboru, kteří se pokusili zabránit umístění kříže. Ceremonie se však přesto uskutečnila.

Dřevěný kříž o výšce 3,5 metru má formu sedmkrát zvětšeného kříže Evfrasini Polocké. Bohoslužbu a vysvěcení provedl pravoslavný kněz Leanid Akałovič, který vzpomněl nejen památku obětí této tragédie, ale také památku místních lidí, kteří se stali předmětem represí v letech Stalinova teroru. Posvětil kříž, a účastníci ceremonie k němu položili květy.

Jak BiełaPAN řekl v interview očitý svědek tragédie, obyvatel Minsku Mikałaj Piatroŭski, 15. dubna 1943 byla před jeho očima zabita jeho 43-letá matka, 16-letý bratr a 21-letá sestra. Podle jeh oslov, "partyzáni 2. minské partyzánské brigády, kteří se stali pachatel itohoto zločinu", ve svých hlášeních sdělovali, že zlikvidovali 217 policistů ze 400 (policisté - jednotky kolaborantů, vykonávající v období německé okupace pořádkovou službu) do, kteří údajně sloužili v posádce ve vsi Dražno. Ve skutečnosti, říká, v posádce dohromady sloužilo 79 mužů, z nich 15 byli místní, a odtatní z okolních vesnic. Reálně partyzání zabili pouze jednoho z policistů, ale kromě něj se jejich obětí stalo 25 nevinných obyvatel, které zabili a spálili jejich domy.

M. Piatroŭski také sdělil, že později, při ofenzívě Rudé armády v létě 1944, partyzáni spálili řadu dalších budov, včetně těch, kde se nacházela policejní posádka, školy a knihovny. Tyto činy považuje M. Piatroŭski za zločiny proti civilnímu obyvatelstvu. Ve spojení s tím připomněl rozkaz, který podle jeho slov vydal velitel brigády partyzán Ivanov: "zastřelte co nejvíc rodinných příslušníků policistů". Ve skutečnosti tedy bylo takto vyvražďováno civilní obyvatelstvo. M. Piatroŭski říká, že po válce žádal Výbor státní bezpečnosti a stranické orgány o vyšetření těchto událostí a zajistit, aby na nevinně zemřelí nebyli zapomenuty, avšak jeho návrhy byly odmítnuty.

Po odhalení památníku navštívili účastníci ceremonie místní hřbitov, kde uctili památku obětí tragédie, jež jsou zde pochovány.

Zdroj: http://news.tut.by