Zástupci Běloruska se dnes zúčastní summitu Východního partnerství i když jsou dnes v zemi minimálně tři noví političtí vězni. Dodržování lidských práv přitom bylo jednou z podmínek účasti zemí ve Východním partnerství.

Evropská unie provedla změnu oproti předchozímu principálnímu postoji. Brusel téměř 10 let omezoval kontakty s režimem běloruského diktátora Alexandra Lukašenka z důvodu systematického porušování lidských práv.

Spuštění Východního partnerství a připoutání Běloruska je podle Nadace Pontis dobrým a vítaným krokem. Program Východního partnerství by měl přinést prospěch hlavně společnosti zemí východní Evropy a jižního Kavkazu. I když EU svým rozhodnutím přizvat Bělorusko do programu Východního partnerství změnila taktiku a přešla od izolace k dialogu, nezměnila svůj cíl. Tím i nadále zůstává posílení demokracie a právního státu u východních sousedů a jejich evropeizace.

Podle Nadace Pontis Evropská unie i Česko vynecháním otázky dodržování lidských práv v dialogu s Běloruskem riskují, že se vzdálí od dosažení tohoto cíle. Naznačuje to i poslední vývoj. Poté, co EU přestala důrazně a veřejně trvat na dodržování lidských práv v Bělorusku, ve vězení skončili tři oponenti režimu: Mikałaj Autuchovič, Juryj Lavonaŭ a Uładzimir Asipěnka. EU je proto zodpovědná za to, že v dialogu s běloruskou vládou zdůrazní i potřebu respektovat lidská práva. Dialog musí EU vést nejen s představiteli režimu, ale se všemi vrstvami společnosti, včetně občanské společnosti.

-SB-