Minsk, město, jehož dnešní podoba, po těžkých letech druhé světové války a desetiletích práce sovětských urbanistů a architektů jen málo připomíná někdejší idylické východoevropské město s nádechem provinciality, má v nejbližších letech ztratit poslední zbytky své autentické tváře.

Po nechvalně proslulé "rekonstrukci" renesančně-barokního zámeckého komplexu Niaśviž, v jejímž důsledku mu hrozí vyškrtnutí ze seznamu světového dědictví UNESCO, necitlivé modernizaci historického centra Hrodna a pokusu, který byl částečně i díky odporu ze strany běloruské občanské společnosti prozatím pozastaven - přestavět budovu bývalého kláštera bernardýnů v centru Minsku na luxusní hotel, se v hlavách současných běloruských vládců zrodila myšlenka na celkové přebudování středu Minsku tak, aby představoval jedno velké centrum obchodu a odpočinku pro náročné.
Plán má být uskutečněn v těsné spolupráci s asijskými investory. Nevyhnutelně dojde k zničení staré infrastruktury, což s sebou přinese zásadní změny pro obyvatele

Jedním z prvních míst, která má v rámci projektu přijít na řadu, je ulice Karla Marxe, nyní považovaní za jednu z nejpříjemnějších v Minsku, jedna z mála, kde se vedle monumentálních budov stalinské éry dochovaly i zbytky typické cihlové zástavby z počátku 20. století. Na ulici se mimo jiné nachází filologická fakulta Běloruské státní university a Národní historické museum.

Všechna přízemí v této ulici mají být adaptována na prostory bank, drahých restaurací a kaváren. Na nově vzniklé pěší zóně by se měl mimo jiné nacházet tříhvězdičkový hotel, kasino a nákupní centrum.

Na ulici již byly uzavřeny jiné malé obchody, například potraviny či bývalé uzenářství. Na dveřích visí cedulky "Rekonstrukce". Zato drahé butiky a zlatnictví dále prodávají.

Před několika měsíci bylo započato s vystěhovávním obyvatel domů, jež mají projít rekonstrukcí, do jiných částí města, ale vlna protestů donutila město prozatím od tohoto kroku ustoupit. 12. března se obyvatelům ulice oficiálně omluvil předseda stavební komise minského městského výkonného výboru.

Přesto je však dále ohroženo přetrvání ulice jako místa se specifickým geniem loci. Největší obavy mezi Minčany vyvolává osud populárního obchodu a občerstvení Ryba, prodejny rybích produktů, lahůdek, masa, a nealkoholických i alkoholických nápojů, které je pro svou láci a výhodnou polohu nedaleko od centra města oblíbeným útočištěm studentů, divadelníků, představitelů undergroundu a dělníků. Jak píše běloruský týdeník Naša Niva "občerstvení Ryba je nejen význačná památka těsně poválečné architektury a designu (v obchodě se nacházejí barevné fresky s vyobrazeními darů moře), ale jde i místo, kultovní v kruzích běloruských umělců, kterém use dostalo názvu minský Saigon."

Několik minských básníků vyzvalo na stránkách Naší Nivy k záchraně tohoto opěrného bodu běloruské kultury prostřednictvím uměleckých děl, které mu budou věnovány, ať již půjde o báseň, esej, obraz či píseň.

Na začátku května mají být vzniklé výtvory vydány ve sborníku, který by se v případě bezprostřední hrozby uzavření podniku stal argumentem pro jeho záchranu, neboť by dokazoval jeho význam jako soudobé kulturní hodnoty. Jde o to, aby se Ryba jako tolik minských a zdaleka nejenom minských, neboť jde o problém celoevropský, nestala dalším z míst, která se z každému dostupného útočiště všech společenských tříd změnila na drahé restaurace či obchody, určené jen vyvoleným.

Svobodné Bělorusko
Podklady: http://nn.by, http://svaboda.org, http://mensk.by
Za fotografie Ryby děkujeme Antonu Jurkavci (více fotografií zde: http://vkontakte.ru/photos.php?act=album&id=20067156)