V neděli 25. května v Běloruské klubovně v Praze proběhlo čtení současného běloruského spisovatele Alherda Bachareviče (*1975). Před skupinou asi dvaceti posluchačů autor prezentoval úryvky ze svého posledního románu Straka na šibenici (Saroka na šyběnicy), který zatím čeká na svého vydavatele v Minsku. Autor pěti prozaických knih Alherd Bacharevič přijel na pražské čtení z Hamburku, kde v současnosti žije se svou ženou a malou dcerou. „Z Běloruska jsem emigroval z hygienických důvodů“, řekl spisovatel v rozhovoru s posluchači, „Vadil mi panující tam smrádek nesvobody a totalitarizmu. Pro spisovatele nemůže být nic horšího…“ Dále pan Bacharevič vyjádřil lítost nad stavem běloruské literatury, kdy na jedné straně členové oficiálního klubu spisovatelů Běloruska píší rozsáhlé ódy, oslavující diktátora Lukašenka v nejlepších tradicích socialistického realizmu, na straně druhé kvalitní nonkonformní autoři jsou vystaveni ideologickému tlaku, cenzuře a existenčním obtížím. „Každý normální stát snaží se podporovat svou kulturu: podporuje ochotu učit jazyk u cizinců, vypisuje granty pro překladatele do cizích jazyků, otevírá síť kulturních center, v zahraničí. Tohle ale bohužel není případ Běloruska.“ Podle názoru Alherda Bachareviče, běloruská literatura je izolovaná od světa hlavně kvůli nedostatku překladatelů z běloruštiny. „Měl jsem štěstí – poznal jsem pár Němců, skutečných entuziastů do běloruského jazyka a literatury. Jeden z nich překládá mé povídky a já na něj můžu dohlížet. Překladatelé se mají vychovávat, musejí mít motivaci překládat z běloruštiny do svého rodného jazyka. A čím je můžeme motivovat? Kvalitní literaturou...“

Nahrávka autorského čtení Alherda Bachareviče a následné diskuse v mp3 zde. (1 hodina 18 minut, bělorusky).

© Alexej Sevruk

Foto © Volia Smaliančuk